Foerstrovy Osenice

K příležitosti výročí úmrtí J. B. Foerstera je organizováno v Osenicích již tradiční setkání a veřejný koncert pěveckých sborů, které navazují a pokračují v hudebním odkazu Foersterova rodu. Sbory vystupují při slavnostní mši v osenickém kostele a před pamětními deskami Josefa Foerstra, Antonína Foerstra a Josefa Bohuslava Foerstra na zahradě Foersterovy školy v Osenicích.

Josef Foerster (1833 – 1907) – skladatelův otec

Významný hudebník. Prvního významného hudebního vzdělání nabyl u svého otce, učitele osenického. Absolvoval varhanickou školu. Pět let byl varhaníkem v klášteře ve Vyšším Brodě. V roce 1858 se stal varhaníkem u sv. Vojtěcha a brzy poté u sv. Mikuláše na Malé Straně. Roku 1862 byl jmenován ředitelem kůru u sv. Trojice a roku 1866 u sv. Vojtěcha, kde na delší dobu pevně zakotvil. Byl učitelem hudby a učitelem zpěvu na českém státním ústavě učitelském. Od roku 1873 působil v Kolíně nad Rýnem.

Josef Bohuslav Foerster (1859 – 1951)

Narodil se v Praze na Malé Straně. Hudba Josefa Bohuslava Foerstera vyrůstá z české národní tradice. Jeho cesta začíná u Smetany, Dvořáka a Fibicha. Svým rodovým původem patří do světa starých venkovských kantorů. Dílo J. B. Foerstera je velmi rozsáhlé a mnohostranné. Složil 23 melodramů, stovky sborů, desítky písní a písňových cyklů, 6 oper (Eva, Jessika, Srdce, Debora, Nepřemožení, Bloud), 2 houslové koncerty, 5 symfonií, symfonické básně, orchestrální suity, komorní skladby – dechový kvintet, nonet, 5 smyčcových kvartet, tria, dua, skladby pro sólové nástroje: housle, violu, violoncello, flétnu, klavír, varhany, harmonium a velké množství církevních skladeb. Josef Bohuslav Foerster byl veliký skladatel, spisovatel, a malíř. Jeho rod pochází z Osenic z kantorské rodiny, kde již od roku 1826 pracovali jeho děd a praděd v osenické škole jako řídící učitelé a v osenickém kostele jako regens chori. V té době sem jezdil i jejich vnuk z Prahy, jak o tom píše ve svých literárních pamětech. Asi v té době byly Osenice hudebním centrem, pro své okolí, sjížděli se sem různí muzikanti, kteří hráli a zpívali skladby od umělců jako Mozart nebo Beethoven. To malého Josefa inspirovalo pro jeho budoucí kariéru. Členové rodiny Foersterů byli nejvíce učitelé, ale i úředníci a řemeslníci. Ale všichni byli výbornými hudebníky na různé nástroje.

Ignác Foerster (1774 – 1827) – skladatelův praděd

Roku 1796 se stal učitelem v Lojovicích na panství brandýském. Roku 1810 se odstěhoval z Mladé do Dětenic u Libáně v hejtmanství Jičínském. Byl dvakrát ženat, měl jedenáct dětí, kromě tří všechny dorostly. Zchátralá dětenická škola nebyla obci ke cti. Mnohem pokročilejší a osvícenější byli občané Osenic, kteří postavili ve své obci novou školu, kam se Ignác Foerster v září 1826 přestěhoval a v budově začal vyučovat. Ignác Foerster v osenické škole učil pouze do 24.12.1827, kdy zemřel. Kantorská tradice se zachovala u jeho syna Josefa (skladatelův děd).

Josef Foerster (1804 – 1892) – skladatelův děd

Když roku 1827 zemřel Ignác Foerster, jeho otec, se musel starat o maminku a pět nezaopatřených dětí. Josef Foerster dostal po otci místo učitele na osenické škole. Osenická škola byla trojtřídka a Foerster vyučoval nepřetržitě ve třetí třídě. Jako učitel byl osenický Foerster ve škole přísný a po zvyku doby používal i tělesných trestů, kázeň měl ve třídě vzornou. Velmi rád učil děti přednášet a memorovat různé básně. Byl vynikajícím učitelem počtů. Osenický kůr byl jeho pýchou. Za života nashromáždil velký archiv notový. V osenické škole působil plné půlstoletí. Osenický učitel Josef Foerster se postaral o výchovu tří českých hudebníků: Josefa, Antonína a Karla Foerstrů.

Antonín Foerster (1837 – 1926) – skladatelův strýc

U Antonína se setkáváme v tomto rodě poprvé s problémem emigrace způsobené množstvím hudebních talentů, vyskytujících se v jediné rodině. Po studiích odchází Antonín do Chorvatska a později do slovinské Lublaně odkud se do vlasti již nikdy nevrátil. Antonín Foerster pro Slovince hojně komponoval, psal skladby církevní i symfonické. Vytvořil i první jejich lyrickokomickou operu „Gorenjského slavčeka“. Opatřil Slovincům první klavírní školu, školu zpěvu i nauku o harmonii, modulaci a dal základ slovinské hudební terminologii. Hudebním výkvětem byl jeho syn Antonín Foerster.

Karel Foerster – skladatelův nevlastní strýc

Vystudoval pražskou konservatoř a stal se houslistou Prozatímního divadla. Součastně byl i žákem pražské varhanické školy. Varhaníkem ve Znojmě byl do listopadu 1878 do srpna 1883. Vrcholem jeho hudebnické dráhy bylo regenschorské místo při kůru v Moravských Budějovicích, jež zastával v letech 1883 – 1920. Měl také svou hudební školu, z níž vyšel mimo jiné i Jaromír Herle.