image

Fulltextové vyhledávání 2.0

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
Drobečková navigace

Úvod > Okolí > Pilský rybník - Ptačí oblast Natura 2000

Pilský rybník - Ptačí oblast Natura 2000

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena nařízením vlády č. 606 ze dne 27.října 2004. Ve stávajících hranicích má celkovou rozlohu 6115 ha. Toto významné ptačí území se nachází na rozhraní Královéhradeckého a Středočeského kraje. Vymezená oblast zahrnuje soustavu více jak dvaceti rybníků obklopených celistvým pásem lesních, především dubohabrových a smrkových porostů, táhnoucích se od Dětenic na severozápadě až po Městec Králové na jihovýchodě. Mírně zvlněná krajina s průměrnou nadmořskou výškou 220 m tvoří přechod mezi Jičínskou pahorkatinou a poděbradským Polabím.

Historie

Formování krajiny, tak jak ji známe dnes, začalo již ve druhé polovině 15. stol. po skončení husitských válek. Zdejší kraj po této bouřlivé době značně vylidněný bylo nutné vyvést z ekonomického úpadku, který nastal. Lidé zdejší oblast opouštěli i z důvodů rozsáhlých jarních a podzimních záplav. V létě pak místní toky naopak vysychaly. Úbytek zemědělské půdy v povodí zdejších toků byl značný.Obrovská inundační oblast měla dalekosáhlý vliv na osídlení a ekonomiku oblasti. Bylo nutno zabránit ničivým záplavám a zároveň vytvořit, řečeno současnou mluvou, pracovní příležitosti v prosperujícím odvětví.

Tímto novým a rozvíjejícím odvětvím se mělo stát rybníkářství. Zatímco na Chlumecku, Poděbradsku a Pardubicku vznikaly velkoryse řešené vodní nádrže a celé rybniční soustavy, na Rožďalovicku a Dymokursku vznikly podstatně menší celky vodních ploch. Bylo to dáno zejména omezenými zdroji vody v Mrlině a Štítarském potoce. Vybudovány však byly již před koncem 15.stol, před získáním tohoto panství Trčkou z Lípy. Deskový zápis z r. 1501 vypočítává přes 30 rybníků. Rybníky v této oblasti se tak z velké části zachovaly dodnes. V povodí Cidliny a Mrliny sbíral své první zkušenosti se stavbou rybníků i sám Jaub Krčín z Jelčan dávno předtím, než vytvořil svá proslulá díla v jižních Čechách.

V průběhu staletí mnohé rybníky zanikly, jiné přibyly. Ještě v 19.stol. popisuje mnohá pozorování významný český ornitolog Dr.Vladislav Šír z rybníků v této oblasti, které dnes již neexistují.

Příroda tohoto kraje zůstala relativně uchována i v druhé polovině 20. století. Jistě se tak stalo především díky tomu, že rozsáhlé lesní porosty sloužily jako případné shromaždiště vojenských kolon Varšavského paktu v případě válečného konfliktu.

Komplex lesů a rybníků je obklopen kulturní krajinou více či méně zemědělsky využívanou s obcemi a malými městy do 3000 obyvatel. Oblast potíná jediná větší silnice I. třídy mezi Poděbrady a Jičínem.

Celou oblast bychom mohli charakterizovat jako zemědělskou a lesní krajinu s řadou vodních ploch, jež doposud nepocítily zátěž turistického využití a v průběhu staletí se zformovaly do současné podoby s množstvím lužních porostů, nivních luk, rozsáhlých acidofilních doubrav a kompaktních litorálních i terestrických rákosin, mokřadních luk a bývalých pastvin. Všechna tato společenstva tvoří unikátní naleziště vzácných a ohrožených druhů živočichů i rostlin. Především pro jejich záchranu je nutné některé lokality pravidelně kosit či spásat. Krajina se nachází stranou velkých městských sídel i průmyslových podniků. Využívána je prozatím pouze pro individuální turistiku a víkendové chalupaření.

Kritériové druhy

Charakter zdejšího území a skladba a kvalita místních biotopů, vodních nádrží, mokřadů, lesních komplexů a zemědělské krajiny vytváří z hlediska výskytu ptačích druhů cenným územím. Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena pro dva ptačí druhy, uvedené v příloze I Směrnice číslo 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, a to pro motáka pochopa a jeřába popelavého. Stavy a početnost populací obou uvedených druhů zabezpečují ochranu ptačího území legislativně, jak se již stalo v roce 2004. Optimální podmínky pro oba ptačí druhy by měla ptačí oblast zachovat, případně rozšiřovat v průběhu let za společného úsilí státních orgánů, veřejnosti laické i odborné, místních úřadů i společností hospodařící ve zdejší krajině.

Moták pochop (Circus aeruginosus)

Štíhlý dravec, který si pro své hnízdění vybral rozsáhlé a málo přístupné rákosové porosty je velmi citlivým indikátorem stavu krajiny a vodních nádrží. V oblasti nachází mnoho možností k zahnízdění i k opatření si dostatečné potravy v okolní otevřené krajině.

Jeřáb popelavý (Grus grus)

Donedávna neznámý ptačí druh na hnízdní mapě České republiky si vybral tuto oblast jako vhodnou pro svá hnízdiště. Především kombinace vodních ploch, lesních komplexů a kulturní zemědělské krajiny jako zdroje potravy byla šťastnou příčinou toho, že tento druh nalezl vhodné podmínky ke hnízdění právě v této oblasti.

Pilský rybník